Všechna kázání

Logické klamy

 

Falešné dilema

Falešné dilema vyvolává dojem, že existují pouze dvě (nebo tři či více) možností tam, kde jich je ve skutečnosti celá škála.

Argument oslovující nevědomost (ad ignorantiam)

Tvrdí, že nedokazatelnost nějakého výroku znamená, že platí opak.

Šikmá plocha (slippery slope)

Tvrdí, že zavedení opatření povede k ještě dalšímu, a to ve svém důsledku způsobí celý řetěz čím dál tím méně pravděpodobných následků, které způsobí totální katastrofu. Zde potřeba sledovat odkud dotyčný bere své katastrofické scénáře

Sloučená otázka

Jedna otázka obsahující ve skutečnosti otázky dvě tak, že jakákoliv odpověď dostane reagujícího do nežádoucí situace. Oblíbené zejména u právníků.

Úhybný manévr (red herring)

V angličtině výraz znamená původně uzený sleď, obrazně (často v detektivkách) falešná stopa. Druhotný význam je patrně odvozen z triku při honu na lišku, kdy uzený sleď tažený jezdcem přes území lovu dokázal psy snadno svést ze stopy. V diskusích se jedná o odvedení pozornosti od meritu věci k podružnostem.

Př: Klíčem ke křesťanství je JK. Odpověď – církev dělala hrozné věci. Ježíš zemřel za naše hříchy. Odpověď – věřím v evoluci.

Klamy oslovující emoce a další psychologické motivy

Argument klacku

Cíl klamu místo zdůvodnění přesvědčíme nepříjemnými důsledky, které vyvstanou, jestliže nebude souhlasit.

Argument vzbuzující soucit

Místo věcné argumentace se snaží působit na city.

Společenský apel (bandwagon fallacy, argumentum ad populum)

Zdůvodňuje myšlenku tím, že s ní ostatní souhlasí. To přitom nemá na její faktickou správnost žádný vliv.

Záměna předmětu

Útok na člověka či na lidský produkt (argumentum ad hominem)

Místo argumentace hodnotí jejího předkladatele.

Dovolávání se autority (argumentum ad verecundiam)

Každé odvolání se na autoritu nemusí nezbytně být klamem. Klamem takové tvrzení je, pokud odkazovaná autorita je autoritou v jiném oboru, nebo pokud existuje autorita jiná, stejně důležitá, která tvrdí opak.

Anonymní autorita

Klam se odvolává na nepojmenovaný, ale údajně dobře informovaný zdroj. Elegantní způsob šíření smyšlených faktů (faktoidů).

Zdání klame

Vzhled řečníka, stejně jako záběr kamery v televizi nebo hudba v pozadí ovlivňuje, do jaké míry mu budou posluchači důvěřovat.

Induktivní klamy

Induktivní úvaha spočívá v odhadu vlastností celku na základě zkušeností s jeho částí. Induktivní klamy vyplývají z nedodržování základních statistických pravidel.

Unáhlené zobecnění

Usuzování na vlastnosti celku na základě příliš malého vzorku.

Klamná analogie

Klamná analogie porovnává dva zcela nesouvisející jevy, a tvrdí, že má-li jeden nějakou vlastnost, musí ji mít i druhý.

Lenivá indukce

Závěr induktivního úsudku je odmítnut, přestože existuje dostatek důkazů na jeho podporu.

Statistické sylogismy

Klamy vyplývající ze záměny platnosti obecných pravidel a jejich výjimek.

Kauzální klamy

Chybná časová následnost (post hoc ergo propter hoc)

Z toho, že dva jevy následují po sobě se mylně usuzuje, že mezi nimi existuje příčinná souvislost. (O příčinné souvislosti hovoříme, pokud první jev nutně implikuje jev druhý (tedy pokud po prvním jevu nutně následuje jev druhý) i když není nutné, aby byl první jev jedinou možnou příčinou jevu druhého. Příkladem příčinné souvislosti může být smrt po ztrátě velkého množství krve – ztráta velkého množství krve způsobí smrt, ale není její jedinou možnou příčinou.

Nevýznamná příčina

První je opravdu příčinou jevu druhého, ale v porovnání s ostatními příčinami je nevýznamná. Za klam se nepovažuje, pokud všechny příčiny druhého jevu mají stejnou důležitost (například ve volbách).

Větší počet příčin

Jev má větší počet příčin, ale je označena jen jedna z nich.

Neexistující příčina

Klam zvaný též omyl hazardního hráče. Hledá vztahy příčiny a následku tam, kde nic takového není.

Jde o něco jiného

Irelevantní závěr

Důkaz dokazuje něco jiného, než předmětné tvrzení. Někdy se do této kategorie zahrnují i argumenty ad hominem a jim podobné.

Variantou tohoto klamu je klam irelevantního cíle, který něco zpochybňuje tvrzením, že to nedosáhlo cíle, o který ale ve skutečnosti nikdy nešlo.

Podsunutý argument (straw man)

Podstatou klamu je najít velmi slabý až hloupý argument, který by mohla zastávat protistrana (ale zpravidla jej nezastává). Ten demonstrativně rozcupovat na cucky a budit při tom zdání, že se všemi argumenty protistrany se lze takto snadno vypořádat.

To nevyplývá! (non sequitur)

Klamy založené na špatném používání implikace.

Doložení vyplývajícího

Předpokládá, že automaticky platí i opačná implikace.