Všechna kázání

Tvrdit v dnešní době, že sex patří do manželství, zní skoro jako tvrzení, že země je placatá. Jiná věc je, že vnímání sexuality mimo manželství veřejně potvrzují i mnozí duchovní. Nečastějším argumentem je, že sex je přirozená tělesná potřeba, třeba jako jídlo nebo spánek a proto ho nelze potlačovat. Pravda je, že sex je tělesná potřeba, na stranu druhou se nejedná zdaleka pouze o tělesnou potřebu. Dále v každé tělesné potřeba je třeba se káznit, protože pokud se vymkne naší kontrole, škodí nám. Jak vypadá sex, který se vylévá z břehů je vidět dnes a denně. Na jednu stranu platí „nevaž se, odvaž se“, na stranu druhou nechceme vidět druhou stranu tohoto hesla v podobě zničených vztahů a velikých zmatcích právě v oblasti sexuality.

V pohledu na lidskou sexualitu existují dva krajní póly. Jeden, zdánlivě křesťanský má na sexualitu negativní pohled a vychází z přesvědčení, že lidské tělo jako součást naší fyzické přirozenosti nás stahuje do propasti hříchu. Sex je pak vnímám jako nutném zlo, kterým se nižší část naší osobnosti projevuje. Cílem pak je toto zlo v sobě potlačit. Opačný pohled tvrdí, že sex je přirozenou součástí lidského sebevyjádření a pokud to člověku dělá dobře, je zcela na něm, jak a s kým sex má. Jedinou hranicí je, aby druhému nebo druhým (pokud mu dělá dobře sex provozovat hromadně) neškodil.

Jak se na sexualitu dívá Bible? Sexuální etiku Bible bych shrnul do tohoto tvrzení: „Sex je požitek určený pro manželství mezi mužem a ženou.“ (Keller T., Smysl manželství, s. 208). Pojďme se ale nejdříve podívat na výše uvedené krajní póly.

Problém prvního tvrzení je v tom, že hmota a tedy i lidské tělo v Bibli není považováno za něco nízkého a podřadného, protože se jedná o Boží stvoření, o kterém Bůh řekl, že je to „velmi dobré“. Ježíš žil v lidském těle, stejně tak očekáváme vzkříšení těla, nikoli jen duše. Navíc je to Bible, která obsahuje velmi expresivní texty tykající se tělesné lásky mezi mužem a ženou. Zde si dovolím vzpomínku. Kdysi jsem pracoval jako elektrikář v tiskárnách. Tisklo se tam leccos a mj. i jeden erotický časopis. Vzpomínám si, jak za mnou přišel kolega, který někde u rotaček, kde se časopis tiskl, jeden ukořistil a říká mi něco ve smyslu: „Ty vole vono se píše vo sexu v Bibli“. Autor textu v onom časopise totiž objevil Píseň Písní! V Bibli je ale nejen tato kniha, ale např. 1 Kor 7, 3 – 5 k sexu v kontextu manželství nabádá. Zároveň Bible především skrze příběhy velmi otevřeně varuje před sexualitou vylitou z břehů. Tím neodsuzuje sexualitu jako takovou, ale říká pozor, je krásná, není nečistá, je Božím darem, ale bez jistého řádu, může ničit.

Opakem výše popsaného je, že sex je zcela moje soukromá věc určená k dosažení mého uspokojení. Pojďme se na tento pohled podívat podrobněji. Pavel v knize Efezským 5, 31 píše, že muž a žena se stanou „jedním tělem“. Jedná se o přímou citaci Genesis 2, 24, tedy u určitý ustavující text vztahu mezi mužem a ženou. Na první čtení to vypadá, že Pavel pouze potvrzuje, že sex se týká výhradně těla. Jenže výraz „tělo“ v Bibli v určitých pasážích neznamená pouze fyzické tělo viz. např. Ž 63, 2, Joel 3, 1, Mt 6, 22 ale celého člověka. Bude-li Duch svatý vylit na „celé tělo“, pak se zajisté nejedná jen o fyzické tělo. Stejně tak žalmistovo vyjádření „tělo hyne touhou po Hospodinu“, znamená, že po něm touží celá jeho osobnost. T. Keller toto komentuje: „Manželství je tak hluboké spojení dvou lidí, že se stanou prakticky jedním tělem. Slovo „přilnout“ z Genesis 2, 24 znamená „závaznou smlouvou se spojit v jedno“. Takovýto svazek spojuje dohromady všechny aspekty života dvou lidí. V podstatě splynou v jedinou správní, sociální a ekonomickou jednotku. V lásce daruji celé své já svému protějšku.“ (Keller T., Smysl manželství, s. 210)

Sex je pak vyjádřením této jednoty, která je ale na mnoha úrovních. Ještě jednou Keller: „Bible nám říká, nespojujte se s nikým fyzicky, pokud nejste ochotni spojit se s ním na rodivě sociální, citové, právní a ekonomické. Nebuďte před někým fyzicky nazí a zranitelní, pokud před ním nejste nazí a zranitelní i ve všech dalších ohledech (což se stane, když se vzdáte své svobody a zavážete se manželstvím).“

Jak se Bible dívá na sex a tělo vidíme v textu Pavla v 1 Kor 6, 16: „Copak nevíte, že kdo se spojuje s nevěstkou, je s ní jedno tělo? Vždyť Písmo říká: Ti dva budou jedno tělo. Utíkejte před smilstvem!“ Zde vidíme, že obrat „jedno tělo“ je více než pouhé pohlavní spojení. Pavel vlastně píše být jedno tělo tak jak je to v Genesis, je míněno jinak, než když jste jedno tělo s nevěstkou resp. cizí ženou. S ní souložíte, v manželství se spojujete na všech úrovních osobnosti. Jak jsem již psal, text být jedním tělem Pavel vztahuje v Efezským na manželství, tedy jinými slovy zde říká, že jedním tělem se mohou stát jen manželé. S. C. Lewis přirovnal sex bez manželství k tomu, že ochutnáte jídlo, ale nespolknete ho a tudíž nestrávíte.

Vím, že názor, že sex je určený až do manželství, je v dnešní době považován za absurdní, někteří dokonce tvrdí, že sexuální abstinence může člověku uškodit. Jak jsem již psal, tento pohled zastávají i někteří duchovní. Jenže ono to až tak absurdní není. Důvodem, proč Bible sex vymezuje až do manželství je proto, že sex chrání. Sex hluboce souvisí s naší identitou a navíc zranění v oblasti sexuality bývají velmi hluboké, hlubší než v jiných oblastech. Onou ochranou sexu je láska vyjádřená manželskou smlouvou, kterou jste si dali před lidmi a Bohem a která slibuje věrnost v dobrém i zlém a která zároveň znamená závazek. A zde je problém, protože mnoho lidí se dnes vázat nechce, dokonce ani k tomu, koho miluje. Jenže jedná se pak ještě o skutečnou lásku? Může se láska nevázat? Není to protimluv? Není v samotné podstatě lásky vázat se? Skutečně mě miluje ten, kdo se ke mně nechce vázat, ale jen si nezávazně užívat? Kdo se chce spojit na úrovni těla, ale ne v dalších velmi závažných oblastech života?

Jde i o to, že pokud se nejedná o citově vyčpělého jedince, sex vytváří mezi dotyčnými velmi silné citové pouto, které bude podobné jako byste byli v manželství. Zároveň ale vy vůči němu a ani on vůči vám vlastně nepřináší nic jiného, než „že vás má rád“. To sice není málo, ale manželství v sobě zahrnuje mnohem více než „mít druhého rád“. Zahrnuje veřejný slib daný před Bohem a lidmi, že s druhým budu sdílet všechno. Pokud spolu máte sex před manželstvím, zcela přirozeně se na jednu stranu cítíte jako manželé, vyžadujete od sebe to, co manželé, ale nechcete spolu nést “všechno“. To vede jednak k mnohým neporozuměním, a jednak rozchody ale i následné vztahy po rozchodu bývají velmi bolestivé. Už totiž spolu nikdy nebudete jen kamarádi. Dali jste si „něco“ mnohem víc.  Zde ale vycházím z předpokladu, že nejste citově vyčpělí a že sex berete jinak, než jakousi variantu na uvolnění svého těla.

Je mi jasné, že každého napadne myšlenka a to ti, kdo se rozhodnou žít ve zdrženlivosti? Ono se to hezky říká, zdrž se sexu, ale to není jen tak. Ano, není. Pravda je, že ono to není jen tak ani v manželství. I v manželství jsou periody, kdy sex není možný. Jakkoli je sex krásným darem od Boha, je třeba nepodlehnout lži, že nám Boha může nahradit. Je absurdní věřit, že když prožijeme romantickou sexuální zkušenost, konečně pocítíme nejhlubší uspokojení. Nepocítíme, protože naše nejhlubší potřeby můře naplnit jen Bůh. Zároveň je třeba, abychom měli někoho, s kým o těchto oblastech můžeme otevřeně hovořit, komu lze povědět, že být sám vůbec není snadné.

Závěrem – Bůh stvořil sex pro manželství, aby ho chránil. Už v samotné myšlence chránit vidíme, že je potřeba určitých hranic. A těmi jsou manželská smlouva. Nechci tímto textem nikoho zranit, jen jsem chtěl ukázat, proč považuji já i část i křesťanstva sex za něco, co patří do manželství.