Protože se na mě obrací někteří s otázkou, proč jsem podepsán pod peticí Deklarace křesťanských vedoucích proti antisemitismu, chtěl bych takto veřejně odpovědět.
Podpisem neříkám, že souhlasím se vším, co Izrael a jeho vláda koná. Jenže s tím nesouhlasí ani mnozí Izraelci. Zároveň nesouhlas absolutně neopravňuje nikoho k šíření antisemitismu. Pochopitelně, že Izrael má daleko k dokonalosti. Zároveň souhlasím se Z. Žabotinským (1880–1940, významný židovský politický myslitel, novinář, spisovatel a jeden z klíčových představitelů sionismu), který napsal: „Jsme národ jako všechny ostatní národy, nemáme v úmyslu být lepší než ostatní. Jako jednu z prvních podmínek rovnost požadujeme právo mít své vlastní darebáky, jako je mají ostatní národy.“
Kde vnímám projevy buď skrytého nebo i otevřeného antisemitismu? Uvedu pár příkladů. Podle údajů britského ministerstva vnitra čelí britští Židé, přestože tvoří jen 0,5 populace, téměř čtvrtinu všech trestných činů z nenávisti a je pětkrát vyšší pravděpodobnost, že se stanou terčem útoku než je tomu u jiných náboženských skupin. V UISA se počet antisemitských incidentů za rok 2022 zvýšil o 36 a dosáhl historického maxima. Ve Francii je více než 60 náboženských urážek mířeni proti Židům, v Německu pak počet protižidovských zločinů z nenávisti vzrostl z 1374 incidentů v roce 2012 na 2639 v roce 2022.
Od roku 2005 se na universitách po celém světě koná Týden izraelského apartheidu. Mezitím byly v Barmě povražděny desetitisíce muslimských Rohingů a znásilněno bezpočet žen a dívek. Za ně se žádný týden myanmarského apartheidu nekonal a nekoná. Stejně tak se nekonal týden syrského apartheidu za ty, která Asad zmasakroval i pomocí chemických zbraní. Neexistuje ani týden Tibetského apartheidu, přestože stoupá počet čínských studentů navštěvujících západní university. Nepořádá se žádný srovnatelný aktivistický týden, který by odsuzoval íránský masakr demokratických aktivistů, severokorejské brutální nakládání s křesťany, stejně tak se neozývají hlasité protesty proti zabíjení křesťanů v některých muslimských zemích, nikde nepochodují zástupy studentů a aktivistů kvůli tureckému útlaku Kurdů. Není proto velkým překvapením, že na nejideologičtější univerzity tzv. Ivy League nastupuje stále menší počet židovských studentů. Přestává to pro ně totiž být bezpečná půda. Proč tento dvojí metr?
Židovský stát s dvacetiprocentní arabskou menšinou je obviňován z apartheidu, jenže se již nezmiňuje, že v mnoha státech arabského světa je nemožné žít jako žid.
V prosinci 2023 nebyly rektorky tří nejuznávanějších amerických universit (MIT, Harvard a Pensylvánská universita) schopny jasně odsoudit výzva ke genocidě Židů, aniž by se uchýlily k větě: „To záleží na kontextu.“ Jaký „kontext“ může mít vyhlazení jakékoli skupiny či národa? Představme si, že by něco podobného někdo řekl o genocidě Čechů…
V roce 2022 přišlo o život zhruba 180 palestinských bojovníků a civilistů ve srovnání se 120 tisíci Ukrajinci a třemi tisíci Jemenci zabitými nebo zraněnými ve stejném období. Přitom mezi lednem a dubnem 2023 nevládní lidskoprávní organizace Amnesty UK nezveřejnila na twitteru ani jediný příspěvek o Jemenu (dlouhodobě Jemen prochází jednou z nejhorších humanitárních krizí na světě, přes 20 milionů lidí potřebuje pomoc), dva o válce na Ukrajině, šest o tálibánském útlaku v Afghánistánu, sedm o brutálních represích v Íránu a 26 (!) o izraelské apartheidu a dalších údajných zločinech.
Vyšetřování britské studentské unie v lednu 2023 odhalilo, že Židé jsou na universitní půdě běžně šikanováni a zastrašováni, nadává se jim do sionistických agentů. Ve zprávě se uvádí, že nedopatřením nebyla ani skutečnost, že ve formulářích NUS pro identifikaci byla důsledně vynechávána možnost judaismus zatímco ostatní vyznání byla uvedena.
Rada OSN pro lidská práva byla založena, aby řešila porušování lidských práv na celém světě. Jenže např. v roce 2022 bylo přijato 15 rezolucí o Izraeli a jen 13 o všech ostatních zemích světa…
Více údajů doporučuji např. z knihy Izraelofobie od britského novináře J. W. Simonse, z které čerpám i výše popsaná fakta.
Jsme svědky, že se stále více oživují staré konspirační antisemitské teorie o Židech ovládajících finanční trhy, média a politiku. Izrael je vykreslován jako jedna z nejhorších zemí na světě, zatímco zločiny jiných zemí, mnohokrát mnohem horší a dokonce i ty páchané ve stejném regionu, jsou ignorovány. Chyby Izraele jsou využívány k podkopávání a zpochybňování jeho existence, Izraele je křivě obviňován, že nemá právo na existenci. Dokonce je zpochybňován i holokaust resp. jeho rozsah. Židovský stát je nucen k morálním standardům, které jiné země nedodržují…
Izrael se potýká s mnoha problémy pramenícími z náboženského konzervatismu a extremismu a to jak židovského tak muslimského. Do vlády se dostalo několik šovinistů, kteří vyvolali kontroverze a zděšení. Současný premiér je zapleten do několika korupčních skandálů (což se o tom našem zajisté říci nedá…). Můžeme nesouhlasit s mírou agrese v Gaze. Jenže všechny země mají své problémy, stejně jako silném stránky a nic nemůže ospravedlnit antisemitismus, který vzrůstá v mnoha zemích světa.